O nás
Z historie
| Počátky sokolské tělovýchovy se datují rokem 1892, kdy skupina libockých nadšenců zahájila pravidelnou tělocvičnou činnost., která se zhruba 20 let provozovala v secesním dřevěném pavilonu, který byl součástí hostince pana Kučery a nacházel se asi 100 metrů pod libockým kostelem svatého Fabiána a svatého Šebestiána. Tento pavilon, zakoupený po skončení národopisné výstavy v pražské Stromovce v r. 1891, byl zbourán teprve před několika lety, zděný hostinec pana Kučery již neexistuje dlouho dobu. Veřejná vystoupení Sokolů se nejprve konala na dvorech místních libockých statků a zejména pak v oboře Hvězda. |  |
V roce 1896 bylo oficiálně ustaveno „ Družstvo pro výstavbu tělocvičny“ a začaly se konat sbírky a pořádat různé akce na získání finančních prostředků, ze kterých by odpovídající tělocvična mohla být postavena.
V roce1921 byl družstvem v dolní části Liboce zakoupen pozemek nedaleko litovického potoka o rozloze 3 779 m2 a podařilo se získat úvěr 400 000 korun českých, kdy ručeno bylo nejen pozemky a budoucí stavbou, ale i několika rodinnými domky některých členů, ba i věnem jejich dcer. Stavba nové sokolovny byla slavnostně zahájena dne 21.6.1921 u příležitosti třístého výročí popravy českých pánů na Staroměstském náměstí v Praze. Stavebními dělníky byly téměř výlučně členové Sokola, místní sedláci poskytovali zdarma své povozy a díky nadšení a elánu sokolského členstva byla za 7 měsíců, dne 29.1.1922 sokolovna uvedena do provozu, přičemž tělocvična měla rozměry 22 x 12 metrů a jeviště mělo rozměry 12 x 6 metrů.
 |
Za účelem získání finančních prostředků na splácení úvěru byl mimo jiné pořízen i promítací přístroj a o víkendech fungoval biograf zprvu s němými filmy doprovázenými živou hudbou, posléze pak byly promítány již filmy zvukové. Část přízemí sokolovny byla pronajata jako hospoda. Pokračovalo se v dobrovolných sbírkách, organizovaly se taneční zábavy, hrálo se ochotnické divadlo apod. Přesto ještě v roce 1939 nebylo z dluhu uhrazeno 206.000,-- Kč a v roce 1946 ještě 128 000 korun českých. Zbytek dluhu byl pak uhrazen až státem po sjednocení tělovýchovy do ČSTV (Československý svaz tělesné výchovy) v roce 1949. |
Činnost Sokola byla 2x násilně přerušena, a to v roce 1916 z nařízení c.k. rakouských úřadů a v roce 1941 z nařízení Velkoněmecké říše V sokolovně se dále nemohlo např. cvičit od října 1938 do května 1939, kdy sloužila pro ubytování uprchlíků z pohraničí a několik měsíců po květnu 1945 byly v sokolovně umístěny jednotky Rudé armády.
| Rychlost výstavby sokolovny nadšenými amatéry a nemožnost údržby během druhé světové vály a po ní se negativně projevila v 50. letech minulého století. V roce 1954 musela být sokolovna z technických důvodů uzavřena a po nezbytných opravách byla otevřena až v roce 1956. Avšak ani tyto dílčí opravy nezbránily tomu, že v roce 1965 byl stav sokolovny prohlášen za havarijní a cvičení v sokolovně bylo ukončeno. |  |
Nakonec se přeci jen podařilo sehnat finanční prostředky na rozsáhlou rekonstrukci, která probíhala až do roku 1975, kdy byl v létě znovu zahájen provoz, přestože stavba měla mimo jiné 120 stavebních závad, např. na 28 místech zatékalo do střechy. Velkou výhodou bylo, že v rámci rekonstrukce byly přistavěny šatny se sociálním zařízením. K tomu je třeba ještě dodat, že po dobu rekonstrukce byla činnost Sokola značně omezena a cvičilo se jen ve školách v sousedství.
Významným pro činnost jednoty byl konec 70 let, kdy došlo ke zbourání řady okolních domů, byla přemístěna část Ruzyňské ulice a v těsném sousedství sokola vzniklo menší panelové sídliště. V rámci výstavby sídliště se TJ podařilo získat nejen mnoho nových aktivních členů, ale též nové pozemky směrem do ulice Ruzyňská. Následně byly počátkem 80. let díky dobrovolné práci členů nově vybudovány 3 tenisové kurty, jeden nohejbalový kurt a tenisové stěna. Zároveň se Sokolu podařilo získat do trvalého užívání domek č.o. 5 v přilehlé Únětické ulici.
Po roce 1989 se TJ Sokol Liboc nestala součástí obnovené České obce sokolské, přestože sokolský duch se v jednotě podařilo přes snahu orgánů státu a Komunistické strany udržet i po dobu normalizace. Zástupci Obce sokolské k velkému a nemilému překvapení členů a vedení jednoty nebyli po roce 1989 ochotni jakkoliv jednat s tehdejším vedením TJ ,nikdy nenavštívili areál jednoty a omezili se jen na podání soudní žaloby o vydání majetku. Vedení jednoty a její členové proto nepovažovali na spravedlivé a odpovědné vůči obyvatelům Liboce, kteří po několik generací svou prací a penězi budovali sportovní areál, aby byla jednota bez dalšího předána funkcionářům z Tyršova domu bez jasné perspektivy, zda tělovýchova v Liboci bude zachována či nikoliv. Soudní spor vyvolaný Českou obcí sokolskou probíhal řadu let s tím, že nakonec byla žaloba České obce pravomocně zamítnuta a stávající tělovýchovný areál je proto v současné době majetkem TJ Sokol Liboc, zapsaného spolku, který jako obecně prospěšný a neziskový subjekt pokračuje v dlouholeté tradici sokolského sportu v této krásné části Prahy 6.
Současnost
| V současné době je TJ Sokol Liboc, z.s. dynamicky se rozvíjejícím centrem sportu a hraje významnou roli i při rozvoji mimosportovních občanských aktivit v oblasti Liboce a Ruzyně. Počátkem roku 2024 měla TJ celkem 641 členů z nichž dětí a mládeže do 19 let bylo celkem 403 a seniorů nad 65 let celkem 86. Tito členi působí v pěti oddílech - tenisu, karate, gymnastiky, curlingu a bowlsu a dále odboru sportu pro všechny, v rámci něhož probíhají cvičení pro rodiče s dětmi, pro žákyně, pro seniory, zdravotní cvičení či aktivity v dalších sportech (volejbal, basketbal, fotbal či stolní tenis). | Dcera dlohohodobé náčelnice Sokola Liboc Zdenky Polívkové cvičenka Hanka Šperlová navrhla mj. i nový znak  |
 |
Mladí tenisté se pravidelně zúčastňují soutěže družstev, dospělí zástupci oddílu bowlsu se pravidelně zúčastňují nejen tuzemských soutěží pořádaných Českou asociací bowlsu, ale reprezentují Českou republiku též na mezinárodních turnajích a mistrovstvích, a to včetně mistrovství světa a mistrovství Evropy. Hráčky oddílu curlingu získali na posledním MČR v curlingu již devátý mistrovský titul v řadě a pravidelně reprezentují Českou republiku na mistrovství Evropy, mistrovství světa a na kvalifikačních turnajích na Zimní olympijské hry. Hlavním cílem je však vytvořit podmínky k tomu, aby jak děti, tak i dospělí bydlící v okolí TJ mohli aktivně a pravidelně sportovat. |
Díky mimořádnému úsilí členů výkonného výboru se v posledních letech podařilo stabilizovat ekonomickou situaci TJ a získávat významnou a pravidelnou grantovou podporu od orgánů státní správy a samosprávy ( Národní sportovní agentura, MŠMT ČR, Magistrát hl. m. Prahy, Městská část Praha 6) a dále od Nadace ČEZ. Díky dobrému hospodaření TJ a přístupu jejich cvičitelů, kteří provozují cvičitelskou činnost bez nároku na odměnu, se podařilo z ušetřených a dotačních peněžních prostředků uvést areál TJ do velice dobrého technického stavu ( rekonstrukce šaten a sociálního zařízení, zbudování nové střechy, nového topného a osvětlovacího systému, oprava fasády, oprava oplocení, rekonstrukce povrchů tenisových dvorců, nová příchozí cesta s osvětlením , celková rekonstrukce jeviště sokolovny apod.) ale zejména se i podařilo vybudovat nová sportoviště ( víceúčelové hřiště s umělým povrchem, malou tělocvična neboli tzv. zrcadlový sál, dvě venkovní dráhy na bowls a další hřiště na cílové sporty, např. pétanque.
Hlavními cíli vedení TJ do dalších období je po technické stránce dokončení rekonstrukce vnitřních omítek a osvětlení sokolovny
| . V oblasti tělovýchovy je hlavním cílem stabilizace a omlazení cvičitelského a funkcionářského sboru, tedy získání nových cvičitelů a funkcionářů, kteří by s patřičnou odpovědností i elánem převzali štafetu při rozvoji sportovní činnosti v TJ Sokol Liboc. |  |
(text bývalého dlouholetého člena výboru TJ Ing. Otakara Mareše z roku 1986 upravil v lednu 2024 JUDr. Karel Šturm)
Členská základna v průběhu času
Pro pochopení vývoje jednoty je účelné uvézt několik údajů o členské základně
| rok | členů | rok | členů |
|---|---|---|---|
| 1892 | 71 | 1990 | 976 |
| 1912 | 172 | 1994 | 734 |
| 1937 | 445 | 1997 | 635 |
| 1947 | 527 | 2000 | 479 |
| 1967 | 155 | 2004 | 384 |
| 1977 | 505 | 2007 | 386 |
| 1982 | 783 | 2009 | 411 |
Počátkem roku 2024 měl TJ Sokol Liboc, z.s. celkem 641 členů, z toho celkem dětí a mládeže do 19 let bylo 403 členů a seniorů nad 65 let bylo 86